Letní tábory mají u nás obrovskou tradici a jejich nabídka je proto velká. Jak ale postupovat, chcete-li najít opravdu dobrý tábor?
Než začnete pátrat po konkrétním dětském táboře, je dobré si rozmyslet, jaký tábor vlastně hledáte a co od něj očekáváte. Podle jejich zaměření můžeme tábory rozdělit do tří základních skupin.
1) Tábory, pořádané dětskými organizacemi, které pracují s dětmi celoročně. Jsou to zejména skautské tábory, dále pionýrské tábory a tábory dalších menších organizací (například tábornické oddíly mládeže, turistické oddíly, liga lesní moudrosti,...). Na tyto tábory jezdí většinou děti, které se znají z celoroční činnosti, ale není to pravidlem a někdy jsou i tyto tábory otevřené všem. Zaměření a cíle konkrétního tábora pak snadno zjistíte z cílu a zaměření dané dětské organizace. Například skautská organizace ma za cíl nejen děti zabavit, ale snaží se také o všestrannou výchovu člověka a tábor je k tomu ideální příležitostí. Děti se učí samostatnosti, pracovitosti, kamarádskému chování. Tábory se většinou odehrávají v přírodě.
2) Tábory úzce zaměřené na určitou činnost. Například tábory s angličtinou, kytarové tábory, fotbalové, taneční, počítačové, ... Cíl těchto táborů je pevně stanovený jejich zaměřením. Jsou dobrou volbou pro ty, kteří již mají svůj vyhraněný zájem a chtějí se mu věnovat i o prázdninách.
3) Rekreační dětské tábory. Jsou to většinou komerční tábory, které pořádají jak jednotlivci, tak některé dětské organizace ale také profesionální cestovní kanceláře. Cílem těchto táborů je většinou zprostředkovat dětem co nejlepší prázdninový zážitek.
Máte-li představu, jak zaměřený tábor vlastně hledáte, přichází náročnější část hledání. Jak vybrat opravdu dobrý tábor?
- Nedejte jen na pořadatelem uváděné informace. Ty umí napsat krásně každý.
- Zkuste získat reference od někoho, kdo má již s táborem zkušenost.
- Poznejte osobně vedoucí, kteří tábor organizují. Domluvte si s nimi schůzku a zeptejte se jich na podrobnosti.
Důležité věci, o které byste se měli zajímat jsou:
- Kdo tábor vede a jeké má zkušenosti a kvalifikaci (tábor musí mít kvalifikovaného vedoucího a zdravotníka).
- V jakém prostředí se tábor nachází jak vypadá (je to rozpadající chatkový tábor ROH nebo romantické tábořiště v krásném prostředí? Jak vypadá kuchyně a sociální zařízení? Kde budou děti bydlet?)
- Kolik dětí se tábora účastní? (optimální počet je mezi 15 a 40 dětmi).
- Je možné tábor navštívit? (pokud ne, jaký je důvod?)
- Jaký program je připraven?
- Co všechno je v ceně tábora?
Proč je dobrý tábor kde se děti znají z celoroční činnosti?
Velkou výhodou pro děti i pro rodiče je možnost seznámit se s prostředím i s vedoucími ještě předtím, než tábor vůbec začne. Tuto výhodu nabízejí dětské oddíly, které pracují celoročně. Děti se dopředu znají, takže odpadá strach z neznámého kolektivu. Navíc tu můžou najít kamarády nejen na dva týdny. Oddíl funguje i přes rok, takže si o něm můžete udělat slušný obrázek, zeptat se ostatních rodičů a poznat osobně vedoucí.
Tomáš Nečas - Awasin
Když studuješ, jak to teda zvládáš časově?
Dalším rozdílem oproti jiným táborům je ten, že náš tábor trvá tři týdny. Tábor je vždycky motivován nějakým ústředním příběhem, kterým děti ty tři týdny žijí a prožívají ho, jakoby byly jeho součástí. To se potom vždycky ten tábor rozroste, postaví se mnoho pěkných přírodních staveb a po těch třech týdnech to člověka vždycky mrzí, že to musí rozbourat, když si při jejich stavbě dal tolik záležet. Prostě si během tří týdnů vybavíme svoji louku jako vlastní velký byt s opravdu velkými stropy, které při jasných nocích poskytují překrásný výhled, který tady v Brně nemáme. Hlavně se po třech týdnech člověk sžije s přírodou se kterou je v neustálém kontaktu. Je to skvělý pozorovat například sám na sobě ten rozdíl, kdy člověk přijede na tábor a začne ho stavět, najednou začne pršet, fůůj spadla mi do pití moucha, štípl mě komár, neteče tu teplá voda, nikde tady není topení a podobné malichernosti, kterými se prvních pár dnů zabývá. Ale po několika dnech si člověk přestane všímat absence těchto civilizačních vymožeností a začne se sžívat, přestane být z marcipánu a dokáže se o sebe postarat a přitom se postará i o druhé, protože každý sám za sebe by bez pomoci druhých dlouho nevydržel. Což je další skvělou věcí tohoto táboření. Po absolvování takovéhoto tábora už neexistují v táboře cizí lidi, jako například tamten s tou náušnicí, co je ob-jednu chatku nalevo od té naší. Hlavně není tábor pořádán pro tolik lidí, čímž se všichni navzájem seznámí a poznají se z té lepší i horší stránky, ví kde má kdo své přednosti i slabiny a když někdo s něčím potřebuje pomoct tak mu s tím pomohou, nikdo nevyužívá toho, že je někdo slabší, to se prostě u nás nenosí, díky osobnímu přístupu vedení tábora k dětem, díky tomu, že se vídají všichni navzájem během školního roku a díky tomu, že jsme poznamenaní tou generací co nám tyto myšlenky vštěpovala se ani nic takového stát nemůže. Teda abych pravdu řekl tak se vždycky najdou tací dobráci, co nejspíš nejsou doma dobře vedeni a nechovají se k druhým tak jak mají, ale takovéto případy jsou vždycky brzo odhaleny. V tak malém počtu lidí se to nikdy neudrží pod pokličkou a vždycky se to dostane k lidem, kteří tomu dokáží pouhým slovem udělat přítrž. Další věcí proč si toto nemůžeme dovolit je zodpovědnost vůči rodičům se kterými se osobně známe a myslím, že spolu skvěle vycházíme, s řadou z nich jejichž děti náš oddíl už díky věku nenavštěvují tak s těmi jejichž děti k nám chodí si dokonce navzájem tykáme a víme o sobě mnohem více než pouze jméno, příjmení a telefonní číslo, což člověka zavazuje k jisté odpovědnosti a nemůže si dovolit tu situaci, že dítě přijede domů a bude si rodičům stěžovat, že se k němu chovali všichni hnusně, vedoucí ho odbývali a dokonce ho tam někdo bil. Tohle zkrátka někdy není jednoduché udržet, ale v takovém kolektivu, v jakém se nacházíme to není nemožné.
To je chvíle kdy u nás na naší louce potkáte lidi, kteří jsou svou prací v „civilu“ absolutně nesourodí, ale všichni sedí u jednoho ohně v tee-pee, povídají si jakožto staří přátelé, vyměňují zkušenosti a vypráví vtipy. Jsem moc rád že takovýto lidé ještě nevymřeli a jsou ochotní nám jít pomoci za cenu toho, že si urvou kus ze svého volného času a jedou do jižních Čech kamsi na louku dělat takovéto aktivity.
Jak už jsem napsal v úvodu, neobejde se správná „táborovka“ bez námětu, který umožní přenést účastníky tábora daleko za hranice reality. Na tři týdny se tak můžem stát námořníky, indiány, archeology, samuraje… Tímto námětem se potom neřídí jen jednotlivé hry, ale i ostatní táborový život. Na našich táborech je navíc zvykem, aby přenesení se do žádané role bylo co nejintenzivnější, používat i příslušné kostýmy které potom nosí každé dítě i dospělí na táboře. Pro tyto se u nás vžil název „táborový obleček“ a každá maminka jistě netrpělivě očekává jakou kreaci bude muset na tábor své ratolesti letos ušít. Takže taková maminka (nebo šikovný tatínek) musí zvládnout vyrobit indiánskou bederku a legíny, uniformu členů galaktické organizace Nadace nebo skotský Kilt. Táborové hře je pak přizpůsoben např. i jídelníček, výzdoba tábora motivy na formulářích atd. aby iluze byla co nejdokonalejší.
Některé náklady jsou čistě jednorázové, jiné se odvíjí odvíjející od délky tábora. Jednorázové je především o cestovné účastníků a doprava vybavení. Mezy druhou skupinu patří například stravné, energie a nájmy. V případě, že se na tábořišti koná více turnusů, mohou se některé náklady na jeden tábor snížit. Rovněž náklady na tábor sníží i jeho délka, protože jednorázové položky jsou stejně vysoké i když jde o letní tábor na 7 nebo 21 dnů.
